O regionu

STANOVY

svazku obcí

Mikroregion Poličsko

čl. I.

Základní ustanovení

1. Členskými obcemi svazku obcí Mikroregionu Poličsko jsou:

Město Polička, Palackého nám. čp. 160, Polička

Obec Borová, Borová čp. 100

Město Bystré, Na Podkově čp. 2, Bystré

Obec Březiny, Březiny čp. 32

Obec Hartmanice, Hartmanice čp. 109

Obec Korouhev, Korouhev čp. 234

Obec Nedvězí, Nedvězí čp. 87

Obec Pustá Kamenice, Pustá Kamenice čp. 130

Obec Rohozná, Rohozná čp. 71

Obec Široký Důl, Široký Důl 100

Obec Jedlová, Jedlová čp. 321

Obec Květná, Květná čp. 92

Obec Oldříš, Oldříš čp. 132

Obec Pustá Rybná, Pustá Rybná čp. 48

Obec Telecí, Telecí čp. 156

Obec Kamenec u Poličky, Kamenec u Poličky čp. 90

Obec Pomezí, Pomezí čp. 4

Obec Sádek, Sádek čp. 116

Obec Svojanov, Svojanov čp. 126

Obec Trpín, Trpín čp. 77

2. Svazek obcí – Mikroregion Poličsko – byl založen jako sdružení podle §20 a) zákona o obcích a §20 f) a násl. Občanského zákoníku, a to ustavující schůzí pověřených zástupců města a obcí dne 10.11. 1999 v Poličce.

Je právnickou osobou, jeho jménem jedná předseda správního výboru nebo jím pověřená osoba.

V souladu s ust. §151 odst.5 zákona č. 128/2000Sb. O obecním zřízení byla valnou hromadou dne 17.12. 2001 schválena změna stanov.

3. Svazek má zejména koordinační a poradní funkce, usiluje o hospodářský a kulturní rozvoj měst a obcí regionu Poličska.

Činností svazku zůstávají nedotčeny působnosti, pravomoci a odpovědnost samosprávných orgánů sdružených obcí.

 

čl. II.

Název a sídlo svazku

Název: Mikroregion Poličsko

Sídlem: Palackého nám. 160, 572 01 Polička

čl. III.

Předmět činnosti

Předmětem činnosti svazku je hájení oprávněných ekonomických, společenských a kulturních zájmů a ochrany životního prostředí obyvatel regionu a řešení problémů, přesahujících rámec a možnosti jednotlivých obcí.

čl. IV.

Úprava majetkových poměrů

1. Činnost svazku je financována z finančních prostředků které tvoří:

-         řádné příspěvky členů

-         dobrovolné příspěvky členů svazku

-         podpůrné příspěvky a dary

-         finanční prostředky získané vlastní činností

2. Svazek hospodaří v souladu s ust. §38 a násl. zákona č. 250/2000Sb. O rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

3. Při vzniku zakládající členové nevkládali žádný movitý majetek.

4. Případně vložené a poskytnuté finanční prostředky nebo věci či jiné hodnoty se stávají majetkem svazku. Mohou být využity výhradně k realizaci předmětu činnosti svazku tak, jak je vymezen těmito stanovami.

5. Případný zisk zůstává majetkem svazku. Případná ztráta je hrazena na základě rozhodnutí valného shromáždění a způsobem, který to stanoví.

čl. V.

Členství

1. Zakládajícími členy jsou města a obce, které svazek založily.

2. Dalšími členy se mohou stát města a obce České republiky, které do svazku přistoupí na základě schválení jejich městským nebo obecním zastupitelstvem a správním výborem.

O přijetí uchazeče rozhoduje správní výbor. Proti jeho rozhodnutí se lze odvolat k valnému shromáždění.

Členské příspěvky členů jsou roční, jejich výše se stanoví podle počtu obyvatel města nebo obce k 1. lednu daného roku částkou na jednoho obyvatele stanovenou valným shromážděním.

Členství ve svazku neomezuje právo členů svazku vstupovat do jiných sdružení právnických osob, resp. svazků obcí.

3. členství ve svazku zaniká:

-         rezignací na členství ze strany člena doručenou v písemné formě správnímu výboru

-         zánikem právnické osoby – člena (včetně rozdělení či sloučení obce)

-         akceptováním výzvy valného shromáždění, aby člen ukončil své členství pro jeho působení proti zájmům svazku

-         rozhodnutím valného shromáždění

Při zániku členství výše uvedeným způsobem se zaplacený příspěvek nevrací.

čl. VI.

Práva a povinnosti členů

Všichni členové mají právo:

-         účastnit se valného shromáždění prostřednictvím svého delegáta

-         účastnit se delegovanými odborníky na činnosti komisí

-         využívat majetek a zařízení svazku

-         účastnit se valného shromáždění s hlasem rozhodujícím

-         volit orgány svazku a kandidovat do nich své zástupce

Všichni členové jsou povinni:

-         napomáhat podle svých možností uskutečňování cílů a úkolů svazku vymezených v zakladatelské smlouvě a vyplývajících z usnesení orgánu svazku

-         aktivně se podílet na práci svazku, zejm. na zasedání valného shromáždění a v dalších orgánech, v nichž mají svého delegáta

-         chránit dobré jméno svazku

Členové mají povinnost platit členské příspěvky ve stanovené výši do 30.6. daného roku, při pozdějším přijetí za člena do jednoho měsíce od přijetí za člena.

čl. VII.

Orgány svazku

Orgány svazku jsou:           - valné shromáždění

- správní výbor

- smírčí komise

Statutární zástupci:             - předseda správního výboru

- místopředseda správního výboru

Do orgánů svazku mohou být voleni pouze členové zastupitelstev sdružených měst a obcí, případně delegovaní zástupci obce a to:

-         delegáti valného shromáždění zastupitelstvem příslušného města nebo obce

-         členové správního výboru a smírčí komise valným shromážděním

čl. VIII.

Valné shromáždění

Valné shromáždění je nejvyšším orgánem svazku a do jeho výlučné pravomoci patří:

-         schvalování stanov a změn a doplňků těchto stanov

-         volba členů správ. Výboru a smírčí komise a jejich odvolání

-         schvalování rozpočtu svazku

-         schvalování výše členských příspěvků

-         rozhodování o hospodaření s majetkem svazku

-         schvalování jednacího a volebního řádu orgánu svazu

-         schvalování odborných pracovních komisí

-         projednání výzvy k ukončení členství členů, kteří působí pro zájmům svazku

-         rozhodování o vyloučení člena ze svazku

-         rozhodování o zrušení svazku

-         rozhodování v otázkách, které si valné shromáždění ke svému výlučnému rozhodování vyhradí

-         provádí kontrolu svazku – obsah a rozsah této kontroly jsou dány rozsahem a obsahem práv obce jako člena svazku

Valné shromáždění svolává správní výbor svazku nejméně jedenkrát do roka.

Mimořádné valné shromáždění svolává správní výbor sdružení

-         kdykoliv podle potřeby

-         na žádost nejméně jedné pětiny členů sdružení

-         klesne-li počet členů správného výboru pod 50%

Žádost o svolání mimořádného valného shromáždění musí být podána správnímu výboru písemně s udáním konkrétního důvodu jeho svolání. Mimořádné valné shromáždění musí být svoláno do jednoho měsíce ode dne doruční žádosti.

Valné shromáždění se svolává pozvánkou doručenou všem členům, zpravidla 30 dnů před termínem jeho konání.  Pozvánka obsahuje termín, místo a pořad jednání valného shromáždění.

Návrh pořadu jednání zpracovává správní výbor s tím, že členové svazku mohou podat své návrhy na doplnění pořadu jednání. Valné shromáždění může projednání doplnění odmítnout.

Valné shromáždění je schopné usnášení, je-li jednání přítomna nadpoloviční většina členů. K přijetí usnesení je třeba kladného hlasování prosté většiny přítomných členů.

Hlasování na valném shromáždění je veřejné. Valné shromáždění může v některých otázkách rozhodnout, že hlasování bude tajné. Tajné hlasování vždy probíhá při volbě orgánů svazku.

Jednání valného shromáždění zpravidla řídí předseda správního výboru. Průběh jednání stanoví jednací řád.

čl. IX.

Správní výbor

Správní výbor je statutárním orgánem svazku, který řídí jeho činnost, jedná jeho jménem a do jeho působnosti patří zejména:

-         realizace usnesení valného shromáždění

-         zpracování návrhu rozpočtu svazku

-         příprava valného shromáždění, jeho svolávání

-         příjímání nových členů a podávání pravidelných zpráv o stavu členské základny valnému shromáždění

-         realizaci běžného hospodaření v rámci schváleného rozpočtu

-         plnění úkolů daných valným shromážděním

Správní výbor je sedmičlenný, volený na příslušné volební období místní samosprávy. Ze svého středu volí předsedu a místopředsedu.

Správní výbor zasedá dle potřeby, nejméně 4x v roce.

Správní výbor je schopný usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina členů. Usnesení se přijímá většinou hlasů přítomných.

Podepisovat se jménem svazku a tím jej zastupovat je oprávněn pouze předseda spolu s dalšími dvěma členy správního výboru.

Klesne-li počet členů správního výboru, provede valné shromáždění doplňovací volby na svém nejbližším zasedání. Klesne-li počet členů o více jak 50% svolá správní výbor do jednoho měsíce mimořádné shromáždění k provedení doplňovacích voleb.

čl. X.

Smírčí komise

Smírčí komise je tříčlenná, volená valným shromážděním na příslušné volební období místní samosprávy. Klesne-li počet členů smírčí komise, provede valné shromáždění doplňovací volby na svém nejbližším zasedání.

Smírčí komise řeší spory ve věcech svazku mezi členy svazku navzájem a mezi členy a správním výborem. Její rozhodnutí jsou konečná.

čl. XI.

Zánik svazku

O zrušení svazku rozhoduje valné shromáždění.

V případě zrušení svazku jmenuje valné shromáždění likvidátora k provedení likvidace. Likvidační zůstatek svazku se rozdělí mezi členy v poměru odpovídajícímu výši jejich členských příspěvků zaplacených za dobu trvání jejich členství ve svazku.

V případě zrušení požádá správní výbor o výmaz svazku z registru u Okresního úřadu ve Svitavách.

čl. XII.

Závěrečná ustanovení

Stanovy byly schváleny zakladateli dne 10.11. 1999

Změna stanov podle ust. §151 odst. 5 zákona č. 128/2000 Sb. O obecním zřízení byla schválena valným shromážděním dne 17.12.2001.

Pojem Poličsko byl a je vztahován jednak na území bývalého panství, jednak na území bývalého okresu. Leží ve východní části Českomoravské vysočiny na samém pomezí Čech a Moravy.

Kopcovitá krajina sousedí se Žďárskými vrchy a západní část se nachází ve stejnojmenné chráněné krajinné oblasti; na východě pak leží přírodní park Údolí Křetínky. Poličskem prochází geologická hranice mezi pásmem opuky a žul i rul. Ze skalních útvarů jistě zaujme "Zemská brána" za Svojanovem a na západě Rybenské Perničky. Nejatraktivnější vrcholy - Devět skal a Čtyři palice - se nacházejí těsně za západní hranici Poličska. Poličskem prochází také hranice evropského rozvodí. Bílý potok směřuje do Svratky, Moravy, Dunaje a Černého moře a Jalový potok přitéká do Loučné, Labe a Severního moře. 
Z množství mohutných a památných stromů je třeba připomenout Lukásovu lípu v Telecím. Z rostlin připomeňme alespoň masožravou rosnatku okrouhlolistou (Borová, Pustá Rybná) a z živočichů velkou kolonii kavky obecné (Polička). Krajina je ideální pro pěší a cykloturistiku, či běžkové lyžová, ale je i vyhledávaným rybářským regionem.

DOPRAVNÍ DOSTUPNOST

Autobusová spojení

V Poličce je autobusové nádraží. Do všech obcí mikroregionu je zabezpečeno autobusové spojení z Poličky. Z nádraží vedou i dálková spojení směr - Praha, Brno, Ústí n. Labem, České Budějovice.

Vlaková spojení

Vlakové spojení je zabezpečeno v obcích Květná, Polička, Sádek, Borová. Z vlakového nádraží v Poličce vedou spoje směr Svitavy, Žďárec u Skutče.

MARTINŮ, Bohuslav (1890 v Poličce - 1959), hudební skladatel, využil podnětů soudobé evropské hudby, těžil z české hudební tradice a z české a moravské lidové poezie a písně. Skládal symfonie, opery (Hry o Marii, Veselohra na mostě, Divadlo za branou, Julietta, Mirandolina, Řecké pašije), hudbu komorní, vokální (zejm. cykly madrigalů), kantátu Kytice, cyklus komorních kantát Mikeš z hor, Legenda z dýmu bramborové nati, Romance z pampelišek, Otvírání studánek (na slova Miloslava Bureše), balet Špalíček. V letech 1923-40 žil zejména ve Francii, 1941-53 v USA, od 1953 v Evropě - Francie, Itálie, Švýcarsko; ve vlasti naposledy pobýval v roce 1938. Zemřel v Liestalu ve Švýcarsku (v roce 1979 ostatky převezeny do Československa a uloženy v rodinném hrobě).

MICHL, Josef Václav Justin (1810 v Poličce - 1862), národní buditel a literární historik - autor Ouplnýho literaturního letopisu, Pravopisu illyrského, Soustavy jazyka českého; jeho osudy zpracovala Teréza Nováková v románě Drašar.

NOVÁKOVÁ, Teréza (1853 - 1912), rodačka z Prahy, spisovatelka, jejíž dílo vyrostlo z poznání života lidu východních Čech a podává jeho obraz i s jeho svébytným náboženským myšlením: romány „Jan Jílek“ z prostředí Lubné a Širokého Dolu, „Jiří Šmatlán“ z Telecího a Borové, „Na Librově gruntě“ z Nedvězího a Bystrého, „Drašar“ z Poličky a Březin. Cenná jsou její etnografická pozorování z Vysočiny - Kroj lidový a národní vyšívání na Litomyšlsku, Východočeské lomenice, Potulky po Čechách východních a další.

PACÁK, Jiří František (cca 1670 - 1742), sochař, otec níže uvedeného F. Pacáka, rodák ze Starého Rokytníku u Trutnova. V Poličce žil v letech 1716-1719 a v roce 1727 zde vytesal sochy sv. Michaela a sv. Jiří (dnes na kašnách), sv. Jana Nepomuckého (při jižní stěně radnice) a v letech 1727-1731 morový (mariánský) sloup; pravděpodobně vyřezal i sošky Kalvárie pro radniční kapli.

PACÁK, František (1713 - 1757), sochař, syn předcházejícího, rodák z Luže - v roce 1748 v Poličce vyřezal čtrnáct zastavení Křížové cesty pro kostel sv. Jakuba (s výjimkou částí dvou zastavení zničena při požáru v roce 1845). Zastavení byla tvořena volnými figurami v životní velikosti.

BŘEZOVSKÝ, Bohuslav (1912 - 1976), rodák z Rohozné - v Poličce studoval gymnázium (poté práva a filozofii v Praze), spisovatel a dramatik, v řadě románů použil motivy z Poličska (Věční milenci, Lidé v květnu a Železný strop), pro děti napsal knihu Tajemný hrad Svojanov.

BUKÁČEK, František Ing. (1882 - 1970), rodák z Křižánek - od roku 1908 žil v Poličce, významný vlastivědný pracovník a publicista (povoláním geodet), autor řady publikací (Kroj poličského panství, Zdobení horáckého skla) a studií v časopisech, starosta Musejního spolku „Palacký“ a druhý zakladatel poličského muzea - o obohacení jeho sbírek se významně přičinil, zejména u textilu a tzv. horáckého skla, jehož byl významným a uznávaným znalcem, zakladatel a organizátor Východočeských uměleckých salonů

Historický vývoj je v nejstarším období pevně spojen s českým králem. Hranice královského poličského a svojanovského panství vytvářela zemskou hranici k Moravě. Zatímco Polička si svoji šťastnou hvězdu udržela až do dnešních časů, svojanovské panství přešlo v 15. století do šlechtických rukou a hrad Svojanov postupně ve svém významu upadal a v 16. století pak došlo k rozdělení na svojanovské a bysterské panství, které v 18. a 19. století ožilo odleskem slávy hraběcího rodu Hohenemsů. 
19. století, s pozdním a nepostačujícím napojením na železnici, se nepočetným průmyslem a tradičně nevýnosným zemědělstvím, nepoznamenalo region konjunkturou a předurčilo tak jeho stagnaci.

Z novodobých dějin je třeba připomenout rok 1938, kdy, v návaznosti na odstoupení pohraničí s německým obyvatelstvem, došlo na dva měsíce k okupaci i ryze české Poličky a několika sousedních obcí (Korouhev, Rohozná, Starý Svojanov, Vítějeves, Chrastavec, Brněnec). Na východní hranici  v Moravské Chrastové došlo k jediné ozbrojené akci československé armády, což je skutečnost málo známá. Daleko populárnější  - v souvislosti  s filmem Schindlerův seznam - je bývalý pracovní koncentrační tábor v Brněnci. 
Současnost se nese snahou o rozvoj turistického ruchu.

Zdroj: Bibliografie Poličska
David Junek - Blažena Junková
Městské muzeum a galerie Polička 2004